Picí nádoby doby vendelské

Tak našli Géaté        jak jeden muž
své místo tam,        kde medovina tekla;
kráčeli ke stolům        ti smělí hosté,
kypíce silou.        Služby si hleděl
šenk, jenž roznášel        poháry ryté,
průzračný mok.        Pěvec prozpěvoval
jasným hlasem,        Heorot hlaholil
bujarým veselím        Wederů a Dánů.

Béowulf, verše 491-498 (Béowulf, 2003, str. 85-86)

    Text staroanglického eposu Béowulf, jehož úryvek zde uvádíme, byl sepsán přibližně v 10. století, ačkoli se dlouhou dobu, pravděpodobně od 8. až 10. století, přenášel ústní tradicí. Jeho děj se odehrává na přelomu 5. a 6. století ve skandinávské oblasti (Béowulf, 2003, str. 13). Proto jej můžeme považovat za zdroj relevantních informací pro picí nádoby doby vendelské, potažmo pro hostiny tohoto období.
    Tento úryvek byl vybrán z toho důvodu, že výborně zachycuje atmosféru hodokvasu, a tudíž situace, kdy jsou poháry v užívání. Zaznamenáno je místo (královská síň), kratochvilné aktivity (pití nápojů a přednes pěvců), nápoj, nádoba i člověk, který ji roznáší (rytbou zdobený roh s medovinou nesený šenkem), a zejména samotná příčina hodování - přivítání geatských hostů na dánském dvoře. Z tohoto komentáře můžeme učinit tento závěr: poháry, které se užívají při speciálních okolnostech, se společně s jejich obsahem dávají do souvilosti s vládnoucí vrstvou a jejich družinou.
    Ačkoli v úryvku není explicitně zmíněn vladař, jeho moc je nenuceně přítomná. Je to způsobeno tím, že „ve staroseverské literatuře jsou vůdci asociováni s hostinami a hojností zlata, jídla a nápojů.“ (Grönwall, 2010, str. 35) Nápoje, které jsou považovány za formu darů, se tak stávají symbolem bohatství, a tento symbol se částečně přenáší i na picí nádoby, v nichž je nápoj uchováván. Podobnou funkci mohly plnit i archeologické nálezy nádob doby vendelské: „Centrální úlohu předáka jako dárce mohou symbolizovat nálezy (...) skla, kovové části picích rohů a džbány či poháry z keramiky, které se ve [skandinávských] hrobech objevují ve velkých počtech. Picí nádoby proto mohou být atributy sociálního statutu, stejně jako zbraň. Samotnou hrobku můžeme vnímat jako metaforu na stavbu či hodovní síň, kde se uskutečňují hostiny a výměny darů.“ (Grönwall, 2010, str. 35-36) Symbolickou úlohu plní picí nádoby také na tzv. zlatých fóliích (viz. obr. č. 1), kde jejich vyobrazení symbolizuje oslavu (Hupfauf, 2003, str. 128).
    V staroseverské tradici jsou to ženy, které roznášejí poháry s nápojem hodovní společnosti. Pohár či zdobený roh musíme vnímat jako drahý a ojedinělý předmět, jehož  důležitost se v přítomnosti vysoce postavené ženy umocňuje. Vzácnost poháru zapříčinila, že se hodovalo ve skupinách, což umožnilo vznik nejrůznějších picích rituálů (Vondruška, 2005). Ty můžeme sledovat v pozdější literatuře - ságách, Béowulfovi a dalších památkách. Jeden z těchto rituálů, symbel, si později v tomto článku připomeneme. Obvyklým nápojem během rituálů byla medovina a pivo (Olexová, 2007, str. 23). Důležitost medoviny je patrná ve staroseverské mytologii, ve které se Óðinn vydává do říše obrů, aby zachránil medovinu básnictví, kterou daruje lidstvu. Medovina je tak vylíčena jako nositel básnického talentu, který jde v ruku v ruce s moudrostí (Sturluson, 2003, str. 104-108).

    Skleněné nádoby, které se dochovaly ze Skandinávie doby vendelské, jsou vyrobené ze sodného skla, neboť to je v Evropě nahrazováno draselným sklem až kolem roku 900 n.l. (Ewison, 2008, str. 1-2). Skleněné nádoby jsou typickým luxusním zbožím, protože se jedná o importované zboží (Näsman, 2000, str. 42). Proto jsou dobrým zdrojem ke zkoumání dálkového obchodu (Näsman, 2000, str. 38). Od nástupu merovejského období ve Skandinávii (t.j. od poloviny 6. století) se počet dovezeného luxusního zboží navyšuje. Mezi zbožím se vyskytují skleněné nádoby vyrobené ve franských, a pravděpodobně i anglických dílnách. Mezi typy skleněných nádob patří pařátovité poháry (angl. claw beakers, něm. Rüsselbecher), podsadité nádoby (angl. squat jars), pěstní pohárky (angl. palm cups, něm. Faustbecher), zvoncovité poháry (angl. bell beakers) a váčkovité poháry (angl. bag beakers) (Näsman, 1998, str. 268). Nezajímavější typ skleněné nádoby pro nás představuje pařátovitý pohár, jak je tento kuželovitý předmět s taženými nálepy kvůli svému vzhledu pojmenován archeology (viz obr. 3, 4, 5). Tento druh poháru se vyráběl především v 6. a 7. století a byl importován do obchodní oblast, která se rozprostírá v anglosaské Anglii, severních částech merovejského území, Sasku a také Skandinávii (Näsman, 2000, str. 38). Některé typy skleněných nádoby se nacházejí v kontinentální Evropě minimálně, a proto se usuzuje, že byly vyrobeny v Anglii. Existují teorie, které navrhují, že pařátovité poháry vyrobené v Anglii byly exportovány do kontinentální Evropy a Skandinávie (Hugget, 1988, str. 74; Evison, 1982, str. 58).
    Tehdejší sklo bylo zdobeno mnoha dekoracemi. Jednou z nich mohla být tzv. reticello (tj. pletené sklo, viz obr. č. 12), která byla ve Skandinávii nalezena na devatenácti nalezištích, která se datují od sedmého století (např. Eketorp, Valsgärde) po dobu vikinskou (Näsman, 2000, str. 38). Povrch nádob je zdoben hrubým dekorem, který plní nejen dekorační funkci, ale také užitkovou. Musíme si totiž uvědomit, že středověké sklo obecně odráží dobové stolování. Ve středověku se jedlo rukama, které byly mastné, a hrubý povrch nádoby zabraňoval jejímu vyklouznutí z ruky (Vondruška, 2005).
    Skleněné poháry byly nalezeny v hrobech Vendel I, Vendel XII, Valsgärde 6, Valsgärde 7 a Valsgärde 8, jak naznačuje tabulka č. 1. Z toho můžeme usuzovat, že skleněný pohár byl symbolem movitosti.

Tab. č. 1: Skleněné poháry z vybraných hrobů doby vendelské. Převzato z Лебедев, 1974.

    Picí rohy, které zaujímaly v celogermánské tradici významné postavení, jsou považovány za předměty, které byly používány při rituálních oslavách (Tvauri, 2012, str. 290). Jednou z těchto oslav mohl být tzv. symbel. Základními prvky symbelu je pití piva či medoviny z rohu, řečnické projevy (které často zahrnovaly vychloubání či přísahy) a rozdávání darů (Olexová, 2007, str. 22). Hodovní společnost také mohla při oslavách sedět v kruhu, seřazena podle svého postavení, a „rituálně pít z jednoho společného rohu. Pokud se válečník napil z vůdcova rohu, byl zavázán následovat vůdce až do smrti, i kdyby to znamenalo jeho vlastní zhoubu. Picí rohy proto symbolizují věrnost bojovníků vůči svému vůdci a jsou považovány za předměty spojené s vůdcovstvím.“ (Ruffin, 2006, str. 40-41)
    Picí rohy také mohou být spojené s posmrtným životem. „Věřilo se, že ve Valhalle budou válečníci mimo boje také pít, a to především medovinu. Proto by mohly být picí rohy pokládány, stejně jako zbraně, za nezbytné předměty v posmrtném životě, následkem čehož by se staly součástí pohřební výbavy.“ (Tvauri, 2012, str. 291) Spojitost rohů s posmrtným životem je daleko komplexnější. Například na gotlandských obrazových kamenech (obr. č. 2) jsou vyobrazeny valkýry, které rohy vítají padlé bojovníky, kteří přicházejí do Valhally. 
   Picí rohy byly vyrobeny z rohů pratura a jsou zdobeny bohatým dekorem, například bronzovými plíšky u ústí, nákončími a kovovými očky, za které se daly rohy pověsit. Jsou častými předměty ve skandinávských hrobech (Tvauri, 2012, str. 290). Byly nalezeny například v hrobech Vendel I, Valsgärde 7 a Valsgärde 8.

    Nejjednoduší formou picí nádoby je keramická nádoba (viz obr. č. 19). Představuje typ nejméně rituální nádoby, protože se nachází i na odlehlých místech nekultického charakteru. Keramika může být zdobena malbou nebo rytbou. V bohatých hrobech byly nalezeny také poháry ze dřeva a kovu. Jejich funkcí se nebudeme zabývat, neboť se neodlišuje od dříve zmíněných picích nádob. Nádoby, které měly sloužit jako odznak moci, jsou velmi často jsou zdobené rytbou. Příkladem může být dřevěný pohárek z hrobu Valsgärde 8 (obr. č. 20) či železný pohárek z hrobu Vendel XI.

    Tímto závěrečným bodem chci shrnout nejdůležitější body tohoto článku a charakteristiky picích nádob doby vendelské. Materiálem pro výrobu nádob byla nejčastěji keramika a dřevo, ale také kov a sklo, které bylo importované. Úroveň zdobení a kvalita materiálu samozřejmě stoupá s postavením ve společnosti. Zdobené poháry byly atributem štědrého a mocného vladaře. Drahocenné poháry měly rituální úlohu v pozemském (upevňování věrnostních vztahu mezi vládcem a válečníkem), ale i posmrtném světě, což je zřejmě důvod, proč byly ukládány do hrobů.