Picí nádoby doby vendelské


Tak našli Géaté        jak jeden muž
své místo tam,        kde medovina tekla;
kráčeli ke stolům        ti smělí hosté,
kypíce silou.        Služby si hleděl
šenk, jenž roznášel        poháry ryté,
průzračný mok.        Pěvec prozpěvoval
jasným hlasem,        Heorot hlaholil
bujarým veselím        Wederů a Dánů.

Béowulf, verše 491-498 (Béowulf, 2003, str. 85-86)

I. Úvod

    Text staroanglického eposu Béowulf, jehož úryvek zde uvádíme, byl sepsán přibližně v 10. století, ačkoli se dlouhou dobu, pravděpodobně od 8. až 10. století, přenášel ústní tradicí. Jeho děj se odehrává na přelomu 5. a 6. století ve skandinávské oblasti (Béowulf, 2003, str. 13). Proto jej můžeme považovat za zdroj relevantních informací pro picí nádoby doby vendelské, potažmo pro hostiny tohoto období.
    Tento úryvek byl vybrán z toho důvodu, že výborně zachycuje atmosféru hodokvasu, a tudíž situace, kdy jsou poháry v užívání. Zaznamenáno je místo (královská síň), kratochvilné aktivity (pití nápojů a přednes pěvců), nápoj, nádoba i člověk, který ji roznáší (rytbou zdobený roh s medovinou nesený šenkem), a zejména samotná příčina hodování - přivítání geatských hostů na dánském dvoře. Z tohoto komentáře můžeme učinit tento závěr: poháry, které se užívají při speciálních okolnostech, se společně s jejich obsahem dávají do souvilosti s vládnoucí vrstvou a jejich družinou.
    Ačkoli v úryvku není explicitně zmíněn vladař, jeho moc je nenuceně přítomná. Je to způsobeno tím, že „ve staroseverské literatuře jsou vůdci asociováni s hostinami a hojností zlata, jídla a nápojů.“ (Grönwall, 2010, str. 35) Nápoje, které jsou považovány za formu darů, se tak stávají symbolem bohatství, a tento symbol se částečně přenáší i na picí nádoby, v nichž je nápoj uchováván. Podobnou funkci mohly plnit i archeologické nálezy nádob doby vendelské: „Centrální úlohu předáka jako dárce mohou symbolizovat nálezy (...) skla, kovové části picích rohů a džbány či poháry z keramiky, které se ve [skandinávských] hrobech objevují ve velkých počtech. Picí nádoby proto mohou být atributy sociálního statutu, stejně jako zbraň. Samotnou hrobku můžeme vnímat jako metaforu na stavbu či hodovní síň, kde se uskutečňují hostiny a výměny darů.“ (Grönwall, 2010, str. 35-36) Symbolickou úlohu plní picí nádoby také na tzv. zlatých fóliích (viz. obr. č. 1), kde jejich vyobrazení symbolizuje oslavu (Hupfauf, 2003, str. 128).
    V staroseverské tradici jsou to ženy, které roznášejí poháry s nápojem hodovní společnosti. Pohár či zdobený roh musíme vnímat jako drahý a ojedinělý předmět, jehož  důležitost se v přítomnosti vysoce postavené ženy umocňuje. Vzácnost poháru zapříčinila, že se hodovalo ve skupinách, což umožnilo vznik nejrůznějších picích rituálů (Vondruška, 2005). Ty můžeme sledovat v pozdější literatuře - ságách, Béowulfovi a dalších památkách. Jeden z těchto rituálů, symbel, si později v tomto článku připomeneme. Obvyklým nápojem během rituálů byla medovina a pivo (Olexová, 2007, str. 23). Důležitost medoviny je patrná ve staroseverské mytologii, ve které se Óðinn vydává do říše obrů, aby zachránil medovinu básnictví, kterou daruje lidstvu. Medovina je tak vylíčena jako nositel básnického talentu, který jde v ruku v ruce s moudrostí (Sturluson, 2003, str. 104-108).


Zlatá fólie ze Sorte Muld na Gotlandu.
Obr. č. 1: Zlatá fólie ze Sorte Muld na Gotlandu. Převzato z Hupfauf, 2003, str. 117.

Poznámka:
Nález pravděpodobně ze 6. či 7. století (Hupfauf, 2003, str. 113). Postava v levé ruce drží pohár, který byl identifikován jako tzv. tančící pohár (něm. Sturzbecher), který byl ve Skandinávii poměrně mimořádný a drahý, protože byl franského původu. V pravé ruce postava drží podlouhlý předmět, který byl identifikován jako koštýř, vinařský nástroj na přesun tekutiny (Hupfauf, 2003, str. 117).



Valkýra s pohárem na obrazovém kameni z Tjängvide.
Obr. č. 2: Valkýra s rohem na obrazovém kameni z Tjängvide. Převzato z „Tjängvide“.

Poznámka:
Kámen z Tjängvide náleží do obrazových kamenů skupiny D, která se datuje do poloviny či závěru 8. století (Hupfauf, 2003, str. 193). Rozšířenost motivu valkýry s rohem však naznačuje, že se jedná o starší symbol, který mohl být používán v době vendelské.


II. Skleněné nádoby

    Skleněné nádoby, které se dochovaly ze Skandinávie doby vendelské, jsou vyrobené ze sodného skla, neboť to je v Evropě nahrazováno draselným sklem až kolem roku 900 n.l. (Ewison, 2008, str. 1-2). Skleněné nádoby jsou typickým luxusním zbožím, protože se jedná o importované zboží (Näsman, 2000, str. 42). Proto jsou dobrým zdrojem ke zkoumání dálkového obchodu (Näsman, 2000, str. 38). Od nástupu merovejského období ve Skandinávii (t.j. od poloviny 6. století) se počet dovezeného luxusního zboží navyšuje. Mezi zbožím se vyskytují skleněné nádoby vyrobené ve franských, a pravděpodobně i anglických dílnách. Mezi typy skleněných nádob patří pařátovité poháry (angl. claw beakers, něm. Rüsselbecher), podsadité nádoby (angl. squat jars), pěstní pohárky (angl. palm cups, něm. Faustbecher), zvoncovité poháry (angl. bell beakers) a váčkovité poháry (angl. bag beakers) (Näsman, 1998, str. 268). Nezajímavější typ skleněné nádoby pro nás představuje pařátovitý pohár, jak je tento kuželovitý předmět s taženými nálepy kvůli svému vzhledu pojmenován archeology (viz obr. 3, 4, 5). Tento druh poháru se vyráběl především v 6. a 7. století a byl importován do obchodní oblast, která se rozprostírá v anglosaské Anglii, severních částech merovejského území, Sasku a také Skandinávii (Näsman, 2000, str. 38). Některé typy skleněných nádoby se nacházejí v kontinentální Evropě minimálně, a proto se usuzuje, že byly vyrobeny v Anglii. Existují teorie, které navrhují, že pařátovité poháry vyrobené v Anglii byly exportovány do kontinentální Evropy a Skandinávie (Hugget, 1988, str. 74; Evison, 1982, str. 58).
    Tehdejší sklo bylo zdobeno mnoha dekoracemi. Jednou z nich mohla být tzv. reticello (tj. pletené sklo, viz obr. č. 12), která byla ve Skandinávii nalezena na devatenácti nalezištích, která se datují od sedmého století (např. Eketorp, Valsgärde) po dobu vikinskou (Näsman, 2000, str. 38). Povrch nádob je zdoben hrubým dekorem, který plní nejen dekorační funkci, ale také užitkovou. Musíme si totiž uvědomit, že středověké sklo obecně odráží dobové stolování. Ve středověku se jedlo rukama, které byly mastné, a hrubý povrch nádoby zabraňoval jejímu vyklouznutí z ruky (Vondruška, 2005).
    Skleněné poháry byly nalezeny v hrobech Vendel I, Vendel XII, Valsgärde 6, Valsgärde 7 a Valsgärde 8, jak naznačuje tabulka č. 1. Z toho můžeme usuzovat, že skleněný pohár byl symbolem movitosti.


Hroby Vendel XII Valsgärde 8 Vendel XIV Vendel I Vendel XI Valsgärde 6
Předmět
Pohár

Tab. č. 1: Skleněné poháry z vybraných hrobů doby vendelské. Převzato z Лебедев, 1974.




Pařátovitý pohár z hrobu Vendel XII.
Pařátovitý pohár z hrobu Vendel XII.
Pařátovitý pohár z hrobu Vendel XII.

Obr. č. 3, 4, 5: Tři obrázky pařátovitého poháru z hrobu Vendel XII.
Obr. č. 3 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.
Obr. č. 4 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.
Obr. č. 5 převzat ze Stierna, 1912, str. 129, Fig. 28.

Poznámka:
Neobvykle velký pohár ze žlutozeleného skla. Pohár se třemi řadami „pařátů“, který je pozoruhodný tím, že má v horní polovině dvě silné vroubkované horizontální linky, mezi kterými se nachází motiv klikaté čáry. Motiv horizontálních linek je charakteristický pro konec 6. a začátek 7. století (Evison, 2008, str. 15).



Pohár z hrobu Vendel I.
Pohár z hrobu Vendel I.
Obr. č. 6, 7: Dva poháry nalezené v hrobu Vendel I.
Obr. č. 6 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.
Obr. č. 7 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.

Poznámka:
Poháry ze světle modrého skla. Fragmenty pohárů mohou být navzájem pomíchané. Velikost paty poháru na obr. č. 6 je 40× 38 mm, zatímco velikost paty poháru na obr. č. 7 je 30 × 32 mm.



Pohárek z hrobu Vendel I.
Pohárek z hrobu Vendel I.
Obr. č. 8, 9: Dva „pěstní pohárky“ nalezené v hrobu Vendel I.
Obr. č. 8 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.
Obr. č. 9 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.

Poznámka:
Pohárky ze světle modrého skla. Pohárek na obr. č. 8 je zdoben širším okrajem. 



Poháry z hrobu Valsgärde 6.
Poháry z hrobu Valsgärde 6.
Obr. č. 10, 11: Poháry I a II z hrobu Valsgärde 6.
Obr. č. 10 převzat z Arwidsson, 1942, Taf. 31.
Obr. č. 11 převzat z Arwidsson, 1942, Abb. 55-56.

Poznámka:
Pohár I má smaragdově zelenou barvu. Má tyto parametry: výška 28,5 cm, průměr ústí 10,5 cm, průměr paty 4,2 cm (Arwidsson, 1942, str. 69).

Pohár II je akvamarínově mordý. Má tyto parametry: výška 29,5 cm, průměr ústí 11 cm, průměr paty 3,5 cm, mocnost stěny 1 - 2,5 mm . Je zčásti obtočen červenou skleněnou nití (Arwidsson, 1942, str. 70).



Miska z hrobu Valsgärde 6.
Obr. č. 12: Miska z hrobu Valsgärde 6. Převzato z Arwidsson, 1942, Taf. 30.

Poznámka:
Miska má žlutozelenou barvu. Má tyto parametry: výška 6,8 cm, průměr 14 cm, mocnost stěny 0,1 - 0,3 cm. Je zdobena dekorací reticellou (Arwidsson, 1942, str. 70-71).



Pohár z hrobu Valsgärde 8.
Obr. č. 13: Pohár z hrobu Valsgärde 8. Převzato z Arwidsson, 1954, Taf. 28.

Poznámka:
Pohár je akvamarínově modrý. Má tyto parametry: výška 23,3 cm, průměr ústí 9,4 cm, průměr paty 3,4 cm (Arwidsson, 1954, str. 78-79).



Pohár z hrobu Grötlingbo 3, Gotland.
Obr. č. 14: Pohár z hrobu Grötlingbo 3 na Gotlandu. Převzato z internetových stránek švédského Národního historického muzea.

Poznámka:
Pohár je vyroben z tmavě modrého skla. Svým vzhledem se podobá poháru z hrobu Vendelu XII (viz obr. č. 3, 4, 5).



Pohár z Alands na Gotlandu.
Obr. č. 15: Váčkovitý pohár z Alands na Gotlandu. Převzato z internetových stránek švédského Národního historického muzea.

Poznámka:
Pohár je vyroben z tmavě modrého skla. K jeho povrchu jsou podélně připevněny tažené nálepy.

III. Picí rohy

    Picí rohy, které zaujímaly v celogermánské tradici významné postavení, jsou považovány za předměty, které byly používány při rituálních oslavách (Tvauri, 2012, str. 290). Jednou z těchto oslav mohl být tzv. symbel. Základními prvky symbelu je pití piva či medoviny z rohu, řečnické projevy (které často zahrnovaly vychloubání či přísahy) a rozdávání darů (Olexová, 2007, str. 22). Hodovní společnost také mohla při oslavách sedět v kruhu, seřazena podle svého postavení, a „rituálně pít z jednoho společného rohu. Pokud se válečník napil z vůdcova rohu, byl zavázán následovat vůdce až do smrti, i kdyby to znamenalo jeho vlastní zhoubu. Picí rohy proto symbolizují věrnost bojovníků vůči svému vůdci a jsou považovány za předměty spojené s vůdcovstvím.“ (Ruffin, 2006, str. 40-41)
    Picí rohy také mohou být spojené s posmrtným životem. „Věřilo se, že ve Valhalle budou válečníci mimo boje také pít, a to především medovinu. Proto by mohly být picí rohy pokládány, stejně jako zbraně, za nezbytné předměty v posmrtném životě, následkem čehož by se staly součástí pohřební výbavy.“ (Tvauri, 2012, str. 291) Spojitost rohů s posmrtným životem je daleko komplexnější. Například na gotlandských obrazových kamenech (obr. č. 2) jsou vyobrazeny valkýry, které rohy vítají padlé bojovníky, kteří přicházejí do Valhally. 
   Picí rohy byly vyrobeny z rohů pratura a jsou zdobeny bohatým dekorem, například bronzovými plíšky u ústí, nákončími a kovovými očky, za které se daly rohy pověsit. Jsou častými předměty ve skandinávských hrobech (Tvauri, 2012, str. 290). Byly nalezeny například v hrobech Vendel I, Valsgärde 7 a Valsgärde 8.

Fragment rohu z hrobu Valsgärde 8.
Rekonstrukce rohu a dřevěného nádobí z hrobu Valsgärde 8.
Obr. č. 16, 17: Fragmenty rohu z hrobu Valsgärde 8 a jeho rekonstrukce.
Obr. č. 16 převzat z Arwidsson, 1954, Abb. 53.
Obr. č. 17 převzat z Arwidsson, 1954, Taf. 29.

Poznámka:
Roh s okrajem zdobeným pásky z bronzového a železného plechu. Roh má u ústí průměr 7 - 8 cm (Arwidsson, 1954, str. 80-81).


Roh z hrobu Valsgärde 7.
Obr. č. 18: Roh z hrobu Valsgärde 7. Převzato z Vasu, 2008, str. 103, Fig. 46 a 47.

Poznámka:
Roh s okrajem zdobeným bronzovým, dekorovaným plechem, a nákončím. Zpod okraje vertikálně vybíhá zdobený pásek, ke kterému je připevněno očko.



IV. Další nádoby

    Nejjednoduší formou picí nádoby je keramická nádoba (viz obr. č. 19). Představuje typ nejméně rituální nádoby, protože se nachází i na odlehlých místech nekultického charakteru. Keramika může být zdobena malbou nebo rytbou. V bohatých hrobech byly nalezeny také poháry ze dřeva a kovu. Jejich funkcí se nebudeme zabývat, neboť se neodlišuje od dříve zmíněných picích nádob. Nádoby, které měly sloužit jako odznak moci, jsou velmi často jsou zdobené rytbou. Příkladem může být dřevěný pohárek z hrobu Valsgärde 8 (obr. č. 20) či železný pohárek z hrobu Vendel XI.

Keramická nádoba z Grönsty
Obr. č. 19: Keramická nádoba z Grönsty, Södermanland, Švédsko. Převzato z internetových stránek švédského Národního historického muzea.



Dřevěný pohár z hrobu Valsgärde 8.
Obr. č. 20: Dřevěný pohár z hrobu Valsgärde 8. Převzato z Arwidsson, 1954, Taf. 29.

Poznámka:
Pohár zdobený rytbou okolo ústí. Výška poháru cca 14 cm, obvod ústí 12,5 cm, průměr cca 4 cm (Arwidsson, 1954, str. 82).


V. Shrnutí a závěr

    Tímto závěrečným bodem chci shrnout nejdůležitější body tohoto článku a charakteristiky picích nádob doby vendelské. Materiálem pro výrobu nádob byla nejčastěji keramika a dřevo, ale také kov a sklo, které bylo importované. Úroveň zdobení a kvalita materiálu samozřejmě stoupá s postavením ve společnosti. Zdobené poháry byly atributem štědrého a mocného vladaře. Drahocenné poháry měly rituální úlohu v pozemském (upevňování věrnostních vztahu mezi vládcem a válečníkem), ale i posmrtném světě, což je zřejmě důvod, proč byly ukládány do hrobů.


VI. Zdroje

ARWIDSSON, Greta. Valsgärde 6. Uppsala: Almqvist & Wiksells Boktryckeri, 1942, 151 s.

ARWIDSSON, Greta. Valsgärde 8. Uppsala: Almqvist & Wiksells Boktryckeri, 1954, 150 s.

Béowulf. Přeložil Jan Čermák. Praha: Torst, 2003, 343 s.

EVISON, V. I. Anglo-Saxon Glass Claw Beakers. In. Archaeologia, 107, 1982, str. 43-76.

EVISON, V. I. Catalogue of Anglo-Saxon Glass in the British Museum: Discussion, Londýn. The British Museum Press, 2008, str. 1-28.

GRÖNWALL, Richard. Kammargraven som symbol för hög status. In: BRATT, Peter, Richard GRÖNWALL. Makt, kult och plats högstatusmiljöer under äldre järnåldern: kultplatser. Stockholm, Stockholms läns museum, 2010, str. 32-38. Dostupné z: http://www.stockholmslansmuseum.se/site_media/files/makt-kult-plats2.pdf.

HUGGETT, J. W. Imported Grave Goods and the Early Anglo-Saxon Economy. In: Medieval Archaeology, 32, 1988, str. 63-96.

HUPFAUF, Peter R. Signs and symbols represented in Germanic, particularly early Scandinavian, iconography between the Migration Period and the end of the Viking Age. Sydney, 2003. Doktorská práce. University of Sydney, 315 s.

Лебедев, Г. С. Шведские погребения в ладье VII-XI веков. Скандинавский сборник XIX, 1974. Dostupné z: http://ulfdalir.ru/literature/0/1492.

NÄSMAN, Ulf. Exchange and politics: The eight-early ninth century in Denmark. In: HANSEN, I. L., Ch. WICKHAM. Long eighth Century: Production, Distribution and Demand. Leiden: BRILL, 2000, str. 35-68.

NÄSMAN, Ulf. The Justinianic era of south Scandinavia: an archaeological view. In: HODGES, R., W. BOWDEN. 6th Century: Production, Distribution, and Demand. Leiden: BRILL, 1998, str. 255-278.

OLEXOVÁ, Kateřina. Ritual in Beowulf. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, 38 s.

RUFFIN, Tanya K. Sutton Hoo: The Body in the Mound. Baton Rouge, 2006. Diplomová práce. Louisiana State University, 65 s.

STIERNA, K. M. Essays on Questions Connected with the Old English Poem of Beowulf. Londýn: Curtis & Beamish Ltd., 1912, 284 s.

STURLUSON, Snorri. Jazyk básnický. In: STURLUSON, Snorri. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková, Argo, Praha, 2003, str. 102-144.

„TJÄNGVIDE.“ Tjängvide image stone. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Tjängvide_image_stone.

TVAURI, Andres. The Migration Period, Pre-Viking Age, and Viking Age in Estonia. Tartu: University of Tartu Press, 2012, 384 s.

VASU, Casandra. Dyeing Sutton Hoo Nordic Blonde: An Interpretation of Swedish Influences on the East Anglian Gravesite. Bowling Green, 2008. Diplomová práce. Bowling Green State University, 103 s.

VONDRUŠKA, Vlastimil. Historické sklo. In: Dokument [rozhlasový pořad]. ČRo 2 – Praha, 14.07.2005, 20:30.


VII. Další doporučená literatura

ARWIDSSON, Greta. Valsgärde 7. Lund: Berlingska Boktryckeriet, 1977, 152 s.

EVISON, V. I. Some Vendel, Viking and Saxon glass. In. HÅRDH, B. et al. Trade and Exchange in Prehistory, Acta Archaeologia Lundensia, 16, 1988, str. 237-45.

NÄSMAN, Ulf. Vendel Period Glass from Eketorp-II, Öland, Sweden : On Glas and Trade from the late 6th to the late 8th Centuries A.D. In: Acta archaeologica, 55, 1984, str. 55-116.

STOLPE, Hjalmar, T. J. ARNE. Graffältet Vid Vendel. Stockholm: Beckmans Boktryckeri, 1912, 66 s.