Picí nádoby doby vendelské
Tak našli Géaté jak jeden muž
své místo tam, kde medovina tekla;
kráčeli ke stolům ti smělí hosté,
kypíce silou. Služby si hleděl
šenk, jenž roznášel poháry ryté,
průzračný mok. Pěvec prozpěvoval
jasným hlasem, Heorot hlaholil
bujarým veselím Wederů a Dánů.
Béowulf, verše 491-498 (Béowulf, 2003, str. 85-86)
I. Úvod
Text staroanglického eposu Béowulf,
jehož úryvek zde uvádíme, byl sepsán
přibližně v 10. století, ačkoli se dlouhou dobu, pravděpodobně
od 8. až 10. století, přenášel ústní
tradicí. Jeho děj se odehrává na přelomu 5. a 6. století
ve skandinávské oblasti (Béowulf, 2003, str. 13).
Proto jej můžeme považovat za zdroj relevantních
informací pro picí nádoby doby vendelské,
potažmo pro hostiny tohoto období.
Tento úryvek byl vybrán z toho důvodu,
že výborně zachycuje atmosféru hodokvasu, a tudíž
situace, kdy jsou poháry v užívání.
Zaznamenáno je místo (královská
síň), kratochvilné aktivity (pití nápojů a
přednes pěvců), nápoj, nádoba i člověk, který ji
roznáší (rytbou zdobený roh s medovinou
nesený šenkem), a zejména samotná
příčina hodování - přivítání
geatských hostů na dánském dvoře. Z tohoto
komentáře můžeme učinit tento závěr: poháry,
které se užívají při speciálních
okolnostech, se společně s jejich obsahem dávají do
souvilosti s vládnoucí vrstvou a jejich družinou.
Ačkoli v úryvku není explicitně
zmíněn vladař, jeho moc je nenuceně přítomná. Je
to způsobeno tím, že „ve staroseverské literatuře jsou
vůdci asociováni s hostinami a hojností zlata,
jídla a nápojů.“ (Grönwall, 2010, str. 35)
Nápoje, které jsou považovány za formu darů, se
tak stávají symbolem bohatství, a tento symbol se
částečně přenáší i na picí
nádoby, v nichž je nápoj uchováván.
Podobnou funkci mohly plnit i archeologické nálezy
nádob doby vendelské: „Centrální
úlohu předáka jako dárce
mohou symbolizovat nálezy (...) skla, kovové části
picích rohů
a džbány či poháry z keramiky, které se ve
[skandinávských] hrobech objevují ve
velkých
počtech. Picí nádoby proto mohou být atributy
sociálního statutu,
stejně jako zbraň. Samotnou hrobku můžeme vnímat jako metaforu
na
stavbu či hodovní síň, kde se uskutečňují hostiny
a výměny darů.“
(Grönwall, 2010, str. 35-36) Symbolickou úlohu plní
picí nádoby také na tzv. zlatých
fóliích (viz. obr. č. 1), kde jejich vyobrazení symbolizuje oslavu (Hupfauf, 2003, str. 128).
V staroseverské tradici jsou to ženy,
které roznášejí poháry s
nápojem hodovní společnosti. Pohár či
zdobený roh musíme vnímat jako drahý a
ojedinělý předmět, jehož důležitost se v
přítomnosti vysoce postavené ženy umocňuje.
Vzácnost poháru zapříčinila, že se hodovalo
ve skupinách, což umožnilo vznik nejrůznějších
picích rituálů (Vondruška, 2005). Ty můžeme
sledovat v pozdější literatuře - ságách,
Béowulfovi a
dalších památkách. Jeden z těchto
rituálů, symbel,
si později v tomto článku připomeneme. Obvyklým
nápojem během rituálů byla medovina a pivo
(Olexová, 2007, str.
23). Důležitost medoviny je patrná ve staroseverské
mytologii, ve které
se Óðinn vydává do říše obrů,
aby zachránil medovinu básnictví, kterou daruje
lidstvu. Medovina je tak vylíčena jako nositel
básnického
talentu, který jde v ruku v ruce s moudrostí (Sturluson,
2003, str. 104-108).
|
Obr. č. 1: Zlatá fólie ze Sorte Muld na Gotlandu. Převzato z Hupfauf, 2003, str. 117.
Poznámka:
Nález pravděpodobně ze 6. či 7. století
(Hupfauf, 2003, str. 113). Postava v levé ruce drží
pohár, který byl identifikován jako tzv.
tančící pohár (něm. Sturzbecher),
který byl ve Skandinávii poměrně mimořádný
a drahý, protože byl franského původu. V pravé
ruce postava drží podlouhlý předmět, který byl
identifikován jako koštýř, vinařský
nástroj na přesun tekutiny (Hupfauf, 2003, str. 117).
|
|
Obr. č. 2: Valkýra s rohem na obrazovém kameni z Tjängvide. Převzato z „Tjängvide“.
Poznámka:
Kámen z Tjängvide
náleží do obrazových kamenů skupiny D,
která se datuje do poloviny či závěru 8.
století (Hupfauf, 2003, str. 193).
Rozšířenost motivu valkýry s rohem však
naznačuje, že se jedná o starší symbol,
který mohl být používán v době
vendelské.
|
II. Skleněné nádoby
Skleněné nádoby, které se
dochovaly ze Skandinávie doby vendelské, jsou
vyrobené ze sodného skla, neboť to je v Evropě
nahrazováno draselným sklem až kolem roku 900 n.l.
(Ewison, 2008, str. 1-2). Skleněné nádoby jsou
typickým luxusním zbožím, protože se jedná
o importované zboží (Näsman, 2000, str. 42). Proto
jsou dobrým zdrojem ke zkoumání
dálkového obchodu (Näsman, 2000, str. 38). Od
nástupu merovejského období ve Skandinávii
(t.j. od poloviny 6.
století) se počet dovezeného luxusního
zboží navyšuje. Mezi zbožím
se vyskytují skleněné nádoby vyrobené ve
franských, a pravděpodobně i
anglických dílnách. Mezi typy skleněných
nádob patří pařátovité poháry (angl.
claw beakers, něm. Rüsselbecher),
podsadité nádoby (angl. squat jars), pěstní pohárky (angl. palm cups, něm. Faustbecher), zvoncovité poháry (angl. bell beakers) a váčkovité poháry (angl. bag beakers)
(Näsman, 1998, str. 268). Nezajímavější typ
skleněné nádoby pro nás představuje
pařátovitý pohár, jak je tento kuželovitý předmět
s taženými nálepy kvůli svému vzhledu pojmenován archeology (viz obr. 3, 4, 5).
Tento druh poháru se vyráběl především v 6.
a 7. století a byl importován do obchodní oblast,
která se rozprostírá v anglosaské Anglii,
severních částech merovejského
území, Sasku a také
Skandinávii (Näsman, 2000, str. 38). Některé
typy skleněných nádoby se nacházejí v
kontinentální Evropě
minimálně, a proto se usuzuje, že byly vyrobeny v Anglii.
Existují teorie, které navrhují, že
pařátovité poháry vyrobené v Anglii byly
exportovány do kontinentální Evropy a
Skandinávie (Hugget,
1988, str. 74; Evison, 1982, str. 58).
Tehdejší sklo bylo zdobeno mnoha dekoracemi. Jednou z nich mohla být tzv. reticello (tj. pletené sklo, viz obr. č. 12),
která byla ve Skandinávii nalezena na
devatenácti nalezištích, která se
datují od sedmého století (např. Eketorp,
Valsgärde) po dobu vikinskou (Näsman, 2000, str. 38). Povrch
nádob je zdoben hrubým dekorem, který plní
nejen dekorační funkci, ale také užitkovou. Musíme
si totiž uvědomit, že středověké sklo obecně
odráží dobové stolování. Ve
středověku se jedlo rukama, které byly mastné, a
hrubý povrch nádoby zabraňoval jejímu
vyklouznutí z ruky (Vondruška, 2005).
Skleněné
poháry byly nalezeny v hrobech Vendel I, Vendel XII,
Valsgärde 6, Valsgärde 7 a Valsgärde 8, jak naznačuje tabulka č. 1. Z toho můžeme usuzovat, že
skleněný pohár byl symbolem movitosti.
Hroby |
Vendel XII |
Valsgärde 8 |
Vendel XIV |
Vendel I |
Vendel XI |
Valsgärde 6 |
Předmět |
Pohár |
● |
● |
|
● |
|
● |
Tab. č. 1: Skleněné poháry z vybraných hrobů doby vendelské. Převzato z
Лебедев, 1974.
|
Obr. č. 3, 4, 5: Tři obrázky pařátovitého poháru z hrobu Vendel XII.
Obr. č. 3 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.
Obr. č. 4 převzat z internetových stránek švédského Národního historického muzea.
Obr. č. 5 převzat ze Stierna, 1912, str. 129, Fig. 28.
Poznámka:
Neobvykle velký pohár ze
žlutozeleného skla. Pohár se třemi řadami „pařátů“, který je
pozoruhodný tím, že má v horní polovině dvě
silné vroubkované horizontální
linky, mezi kterými se nachází motiv
klikaté čáry. Motiv horizontálních
linek je charakteristický pro konec 6. a začátek 7.
století (Evison, 2008, str. 15).
|
|
Obr. č. 10, 11: Poháry I a II z hrobu Valsgärde 6.
Obr. č. 10 převzat z Arwidsson, 1942, Taf. 31.
Obr. č. 11 převzat z Arwidsson, 1942, Abb. 55-56.
Poznámka:
Pohár I má smaragdově zelenou barvu. Má tyto
parametry: výška 28,5 cm, průměr ústí 10,5
cm, průměr paty 4,2 cm (Arwidsson, 1942, str. 69).
Pohár II je akvamarínově mordý. Má tyto
parametry: výška 29,5 cm, průměr ústí 11
cm, průměr paty 3,5 cm, mocnost stěny 1 - 2,5 mm . Je zčásti
obtočen červenou skleněnou nití (Arwidsson, 1942, str. 70).
|
|
Obr. č. 12: Miska z hrobu Valsgärde 6. Převzato z Arwidsson, 1942, Taf. 30.
Poznámka:
Miska má žlutozelenou barvu. Má tyto parametry: výška 6,8 cm, průměr 14
cm, mocnost stěny 0,1 - 0,3 cm. Je zdobena dekorací reticellou (Arwidsson, 1942, str. 70-71).
|
|
Obr. č. 13: Pohár z hrobu Valsgärde 8. Převzato z Arwidsson, 1954, Taf. 28.
Poznámka:
Pohár je akvamarínově modrý. Má tyto
parametry: výška 23,3 cm, průměr ústí 9,4
cm, průměr paty 3,4 cm (Arwidsson, 1954, str. 78-79).
|
III. Picí rohy
Picí rohy, které zaujímaly v
celogermánské tradici významné
postavení, jsou považovány za předměty, které byly
používány při rituálních oslavách
(Tvauri, 2012, str. 290). Jednou z těchto oslav mohl být tzv. symbel. Základními prvky symbelu
je pití piva či medoviny z rohu, řečnické
projevy (které často zahrnovaly vychloubání či
přísahy) a rozdávání
darů (Olexová, 2007, str. 22). Hodovní společnost
také mohla při oslavách sedět v kruhu, seřazena
podle svého postavení, a „rituálně
pít z jednoho společného rohu. Pokud se
válečník napil z vůdcova rohu, byl zavázán
následovat vůdce až do smrti, i kdyby to
znamenalo jeho vlastní zhoubu. Picí rohy proto
symbolizují věrnost
bojovníků vůči svému vůdci a jsou považovány za
předměty spojené s
vůdcovstvím.“ (Ruffin, 2006, str. 40-41)
Picí rohy také mohou být
spojené s posmrtným životem. „Věřilo se, že ve Valhalle
budou válečníci mimo boje také pít, a
to především medovinu. Proto by mohly být
picí rohy pokládány, stejně
jako zbraně, za nezbytné předměty v posmrtném životě,
následkem čehož
by se staly součástí pohřební výbavy.“
(Tvauri, 2012, str. 291) Spojitost rohů s posmrtným životem je
daleko komplexnější. Například na
gotlandských obrazových kamenech (obr. č. 2)
jsou vyobrazeny valkýry, které rohy vítají
padlé bojovníky, kteří přicházejí do
Valhally.
Picí rohy byly vyrobeny z rohů pratura a jsou
zdobeny bohatým dekorem, například bronzovými
plíšky u ústí, nákončími a kovovými očky, za
které se daly rohy pověsit. Jsou častými předměty ve
skandinávských hrobech (Tvauri, 2012, str. 290). Byly
nalezeny například v hrobech Vendel I, Valsgärde 7 a
Valsgärde 8.
|
Obr. č. 16, 17: Fragmenty rohu z hrobu Valsgärde 8 a jeho rekonstrukce.
Obr. č. 16 převzat z Arwidsson, 1954, Abb. 53.
Obr. č. 17 převzat z Arwidsson, 1954, Taf. 29.
Poznámka:
Roh s okrajem zdobeným pásky z
bronzového a železného plechu. Roh má u
ústí průměr 7 - 8
cm (Arwidsson, 1954, str. 80-81).
|
|
Obr. č. 18: Roh z hrobu Valsgärde 7. Převzato z Vasu, 2008, str. 103, Fig. 46 a 47.
Poznámka:
Roh s okrajem zdobeným bronzovým,
dekorovaným plechem, a nákončím. Zpod okraje
vertikálně vybíhá zdobený pásek, ke
kterému je připevněno očko.
|
IV. Další nádoby
Nejjednoduší formou picí nádoby je keramická nádoba (viz obr. č. 19).
Představuje typ nejméně rituální nádoby,
protože se nachází i na
odlehlých místech nekultického charakteru.
Keramika může být zdobena malbou nebo rytbou. V
bohatých hrobech byly nalezeny také poháry ze
dřeva a kovu. Jejich funkcí se nebudeme zabývat, neboť se
neodlišuje od dříve zmíněných picích
nádob. Nádoby, které měly sloužit jako odznak
moci, jsou velmi často jsou zdobené rytbou. Příkladem
může být dřevěný pohárek z hrobu Valsgärde 8 (obr. č. 20) či železný pohárek z hrobu Vendel XI.
|
Obr. č. 20: Dřevěný pohár z hrobu Valsgärde 8. Převzato z Arwidsson, 1954, Taf. 29.
Poznámka:
Pohár zdobený rytbou okolo
ústí. Výška poháru cca 14 cm, obvod
ústí 12,5 cm, průměr cca 4 cm (Arwidsson, 1954,
str. 82).
|
V. Shrnutí a závěr
Tímto závěrečným bodem chci
shrnout nejdůležitější body tohoto
článku a charakteristiky picích nádob doby
vendelské. Materiálem pro výrobu nádob byla
nejčastěji keramika a dřevo, ale také kov a sklo, které
bylo importované. Úroveň zdobení a kvalita
materiálu samozřejmě stoupá s postavením ve
společnosti. Zdobené poháry byly atributem
štědrého a mocného vladaře. Drahocenné
poháry měly rituální úlohu v
pozemském (upevňování věrnostních vztahu
mezi vládcem a válečníkem), ale i posmrtném
světě, což je zřejmě důvod, proč byly ukládány do hrobů.
VI. Zdroje
ARWIDSSON, Greta.
Valsgärde 6. Uppsala: Almqvist
& Wiksells Boktryckeri, 1942, 151 s.
ARWIDSSON, Greta.
Valsgärde 8. Uppsala: Almqvist
& Wiksells Boktryckeri, 1954, 150 s.
Béowulf. Přeložil Jan Čermák. Praha: Torst, 2003, 343 s.
EVISON, V. I. Anglo-Saxon Glass Claw Beakers. In. Archaeologia, 107, 1982, str. 43-76.
EVISON, V. I. Catalogue of Anglo-Saxon Glass in the British Museum: Discussion, Londýn. The British Museum Press, 2008, str. 1-28.
GRÖNWALL, Richard. Kammargraven som symbol för hög status. In: BRATT, Peter, Richard GRÖNWALL. Makt, kult och plats högstatusmiljöer under äldre järnåldern: kultplatser. Stockholm, Stockholms läns museum, 2010, str. 32-38. Dostupné z: http://www.stockholmslansmuseum.se/site_media/files/makt-kult-plats2.pdf.
HUGGETT, J. W. Imported Grave Goods and the Early Anglo-Saxon Economy. In: Medieval Archaeology, 32, 1988, str. 63-96.
HUPFAUF, Peter R. Signs and symbols
represented in Germanic, particularly early Scandinavian, iconography
between the Migration Period and the end of the Viking Age. Sydney, 2003. Doktorská práce. University of Sydney, 315 s.
Лебедев, Г. С. Шведские погребения в ладье VII-XI веков. Скандинавский сборник XIX,
1974. Dostupné z: http://ulfdalir.ru/literature/0/1492.
NÄSMAN, Ulf. Exchange and politics: The eight-early ninth century in Denmark. In: HANSEN, I. L., Ch. WICKHAM. Long eighth Century: Production, Distribution and Demand. Leiden: BRILL, 2000, str. 35-68.
NÄSMAN, Ulf. The Justinianic era of south Scandinavia: an
archaeological view. In: HODGES, R., W. BOWDEN. 6th Century:
Production, Distribution, and Demand. Leiden: BRILL, 1998, str.
255-278.
OLEXOVÁ, Kateřina. Ritual in Beowulf. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, 38 s.
RUFFIN, Tanya K. Sutton Hoo: The Body in the Mound. Baton Rouge, 2006. Diplomová práce. Louisiana State University, 65 s.
STIERNA, K. M. Essays on Questions Connected with the Old English Poem of Beowulf. Londýn: Curtis & Beamish Ltd., 1912, 284 s.
STURLUSON, Snorri. Jazyk básnický. In: STURLUSON, Snorri. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková, Argo, Praha, 2003, str. 102-144.
„TJÄNGVIDE.“ Tjängvide image stone. In: Wikipedia: the free
encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-
[cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Tjängvide_image_stone.
TVAURI, Andres. The Migration Period, Pre-Viking Age, and Viking Age in Estonia. Tartu: University of Tartu Press, 2012, 384 s.
VASU, Casandra. Dyeing Sutton Hoo Nordic Blonde: An Interpretation of Swedish Influences on the East Anglian Gravesite. Bowling Green, 2008. Diplomová práce. Bowling Green State University, 103 s.
VONDRUŠKA, Vlastimil. Historické sklo. In: Dokument [rozhlasový pořad]. ČRo 2 – Praha, 14.07.2005, 20:30.
VII. Další doporučená literatura
ARWIDSSON, Greta. Valsgärde
7. Lund: Berlingska
Boktryckeriet, 1977, 152 s.
EVISON, V. I. Some Vendel, Viking and Saxon glass. In. HÅRDH, B. et al. Trade and Exchange in Prehistory, Acta Archaeologia Lundensia, 16, 1988, str. 237-45.
NÄSMAN, Ulf. Vendel Period Glass from Eketorp-II, Öland,
Sweden : On Glas and Trade from the late 6th to the late 8th Centuries
A.D. In: Acta archaeologica, 55, 1984, str. 55-116.
STOLPE,
Hjalmar, T. J. ARNE. Graffältet
Vid Vendel. Stockholm:
Beckmans Boktryckeri, 1912, 66 s.